Slova „laugh“ a „chuckle“ se v angličtině obě překládají jako „smát se“, ale jejich význam se mírně liší. „Laugh“ je obecnější slovo a popisuje širokou škálu smíchu, od tichého pousmání až po hlasitý, nakažlivý smích. „Chuckle“, na druhou stranu, označuje tichý, potlačený smích, často spojený s potěšením a humorem, který si člověk užívá spíše sám pro sebe. Je to jemnější a méně intenzivní forma smíchu než „laugh“.
Zkusme si to ukázat na příkladech:
"She laughed out loud at the joke." (Ona se na vtipu hlasitě zasmála.) – Zde je použito „laugh“, protože smích byl hlasitý a zřejmý.
"He chuckled to himself as he read the funny email." (Tiše se pousmál, když si četl vtipného emaila.) – Zde je použito „chuckle“, protože smích byl tichý a soukromý.
"The children laughed and played in the park." (Děti se smály a hrály si v parku.) – Opět „laugh“, protože popisuje obecný, veselý smích.
"She chuckled softly at his silly comment." (Ticho se pousmála na jeho hloupou poznámku.) – Zde „chuckle“ zdůrazňuje tichý a jemný charakter smíchu.
"They laughed until their sides hurt." (Smáli se, až je bolely břicha.) – Silný, intenzivní smích – proto „laugh“.
"He chuckled contentedly, sipping his tea." (Spokojeně se pousmál a popíjel čaj.) – Klidný, spokojený smích – „chuckle“.
Všimněte si, že i když se oba výrazy dají použít k popisu smíchu, „chuckle“ má vždycky ten jemnější, méně nápadný charakter. Volba mezi „laugh“ a „chuckle“ závisí na intenzitě a charakteru smíchu.
Happy learning!