Na první pohled se slova „omit“ a „exclude“ mohou zdát podobná, ale ve skutečnosti mají odlišné významy. „Omit“ znamená něco vynechat, opominout, a to často neúmyslně, zatímco „exclude“ znamená něco záměrně vyloučit, vyřadit. Klíčový rozdíl spočívá v záměru – u „omit“ záměr nemusí být přítomen, zatímco u „exclude“ je záměr vždy součástí významu.

Vezměme si příklady:

• Omit: "I omitted to mention the meeting." (Vynechal jsem zmínku o schůzce.) Zde se jedná o neúmyslné vynechání. Možná na schůzku zapomněl, nebo mu to zrovna vypadlo z hlavy.

• Exclude: "They excluded him from the party." (Vyloučili ho ze strany.) Zde je vyloučení záměrné, účastník byl vědomě vynechán z hostů.

Další příklady:

• Omit: "The recipe omits the sugar." (Recept vynechává cukr.) Recept prostě cukr neobsahuje, není tam záměrné vyloučení.

• Exclude: "Children under 12 are excluded from this competition." (Děti do 12 let jsou z této soutěže vyloučeny.) Zde je vyloučení jasné a záměrné, pravidlo soutěže určuje, že se děti mladší 12 let nesmí zúčastnit.

Ještě jeden příklad s lehce odlišným významem:

• Omit: "Please omit any personal details from your application." (Prosím, vynechte ve vaší přihlášce jakékoli osobní údaje.) Zde se jedná o záměrné vynechání, ale používáme „omit“, protože se jedná o instrukci k vynechání určitého typu informací.

Vidíme, že i když v některých případech se hranice mezi "omit" a "exclude" může jevit jako rozmazaná, klíčový rozdíl spočívá v záměru. Pokud je vynechání záměrné a s jasným důvodem, je lepší použít "exclude". Pokud je vynechání neúmyslné, nebo je to instrukcní vynechání, je vhodnější použít "omit".

Happy learning!