Na první pohled se slova "owner" a "proprietor" v angličtině mohou zdát synonyma, oba totiž označují majitele. Ale existuje mezi nimi důležitý rozdíl, který spočívá v kontextu a typu vlastnictví. "Owner" je obecnější termín pro kohokoli, kdo něco vlastní – ať už se jedná o dům, auto, psa, nebo firmu. "Proprietor", na druhou stranu, se téměř výhradně používá pro majitele firmy, a to zejména malé, nezávislé firmy.

Například, můžete být "owner" svého psa (Jsem majitel psa. / I am the owner of a dog.) nebo "owner" bytu (Jsem majitel bytu. / I am the owner of a flat.). Ale pokud vlastníte malý obchod s květinami, budete pravděpodobněji nazýváni "proprietor" (Jsem majitel květinářství. / I am the proprietor of a flower shop.), než "owner", i když "owner" by v tomto kontextu také bylo správné. Použití "proprietor" v tomto případě zdůrazňuje, že jste nejen vlastníkem, ale také osobou, která firmu aktivně řídí a provozuje.

Podívejme se na další příklady:

• He is the owner of a large corporation. (On je majitel velké korporace.) – Zde je "owner" vhodnější, protože "proprietor" by pro tak velkou firmu znělo neobvykle.
• She is the proprietor of a charming little bakery. (Ona je majitelka roztomilé malé pekárny.) – Zde "proprietor" zdůrazňuje, že žena nejen pekářství vlastní, ale ho také sama řídí a provozuje.
• They are the owners of several rental properties. (Oni jsou majiteli několika nemovitostí k pronájmu.) – V tomto případě je "owners" jasná a přirozená volba.

Používání "proprietor" je méně časté než "owner", ale jeho znalost vám pomůže lépe porozumět nuancem angličtiny a znít přirozeněji.

Happy learning!