Anglická slova „spirit“ a „soul“ se často překládají jako „duše“, ale jejich význam se liší. „Spirit“ se spíše týká energie, vitality, charakteru a nálady, zatímco „soul“ se vztahuje k samotné podstatě bytosti, k její nesmrtelné části, k duši v pravém slova smyslu. „Spirit“ může být i v neživých věcech, zatímco „soul“ je vždy spojeno s živými bytostmi, a to obvykle lidskými.

Například, řekneme-li „He has a fighting spirit“ (Má bojového ducha), popisujeme jeho houževnatost a odhodlání. Naopak, „She has a kind soul“ (Má laskavou duši) vyjadřuje její základní charakterovou vlastnost, její dobrotu jako jádro její osobnosti. Další příklad: „The spirit of Christmas“ (Vánoční duch) odkazuje na atmosféru a pocity spojené s Vánoci, zatímco „The soul of the music“ (Duše hudby) popisuje její esenci, to, co ji činí výjimečnou.

Další rozdíl spočívá v tom, jak se tato slova používají v náboženském kontextu. „Soul“ je častěji spojováno s náboženstvím a představou nesmrtelné části člověka, která přežívá smrt těla. „Spirit“ se v náboženském kontextu může týkat svatého ducha nebo duchovního vedení.

Můžeme říci například: "My soul is at peace." (Má duše je v klidu.) a "The Holy Spirit guides us." (Svatý duch nás vede.)

Rozdíly se mohou zdát jemné, ale s praxí se naučíte rozlišovat mezi těmito dvěma slovy.

Happy learning!